|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Enev, Martin ; Hrabec, Josef (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Městský dům v Přerově inspirovaný řekou Bečvou, jejím nejbližším okolím, močály rozprostírajícími se na území dnešní Malé dlážky. Budova založená na principu obydlí živočichů hledajících útočiště mezi stébly rákosu. Naplavování a odplavování řekou.
|
|
|
Městská knihovna v Přerově
Mrázek, Josef ; Uhlíř, Petr (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je v jedné z možných lokalit navrhnout městskou knihovnu. Tento návrh obsahuje i úpravu okolí stavby. Řešení a návrh se řídí zadaným stavebním programem, velikostí pozemku a samotným místem v městském prostředí, ve vztahu k okolí. Knihovna je navržena na území, kde se nyní nachází dlážděné parkoviště a archeologický nález základů kaple z poloviny 16. století. Důvody pro umístění městské knihovny zrovna na tomto území jsou: požadavek města, nedostatečné prostory a roztříštěnost stávajících budov knihovny, špatný stav daného území a dobrá poloha území vzhledem k městu, leží v blízkosti historického centra, v klidové zóně a sousedí se zelení a řekou Bečvou.
|
|
| |
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Frgalová, Anna ; Zoubek, Michal (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Zadaná lokalita je místem míchání stylů, forem a tvarů. Za nejvýraznější se dá považovat funkcionalistická sokolovna, kterou byla brána jako určující prvek okolí. Snaha o přiblížení se této formě moderním tvarem vyústila v použití jednoduchého principu "stuhy" vinoucí se prostorem, která svým členěním a horizontální proporcí navazuje na sokolovnu.
|
|
|
Polyfunkční dům na nábřeží v Přerově
Čechák, Tomáš ; Kalivoda, Tomáš (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na polyfunkční dům na nábřeží v Přerově. Objekt je čtyřpodlažní, nepodsklepený. Polyfunkční dům je situován na rohovém pozemku na nábřeží řeky Bečvy s výhledem na historické jádro Přerova. Hlavní masu bloku okolních budov tvoří Sokolovna postavená ve funkcionalistickém architektonickém stylu. Záměrem je vytvořit návaznost na tuto stavbu výstavbou polyfunkčního objektu v minimalistickém stylu. V prvním nadzemním podlaží se budou nacházet tři obchodní jednotky a technické zázemí domu. Druhé a třetí nadzemní podlaží bude využito pro bytové a administrativní účely. Bytová a administrativní část jsou na každém podlaží dispozičně odděleny. Čtvrté nadzemní podlaží bude využito k bytovým účelům.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Veselý, Josef ; Wahla, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Problematika městského domu vznikajícího v blízkosti historického centra je převážně determinována kontextem, souvislostmi. (Městský) dům není možné navrhovat bez vztahu k okolním materiálovým, tvarovým, urbanistickým, typologickým souvislostem. Kontext se proto může zdát být něčím problematickým, avšak správné pochopení kontextu a vyložení důsledků vede jedině ke správnému cíli. Dům by měl mít všechny tyto souvislosti zakódovány ve své podstatě.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Koláčná, Markéta ; Vágner, Lukáš (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Návrh polyfunkčního objektu zohledňuje umístění staveniště ve vztahu k městskému jádru Přerova a řece Bečvě. Tvarově objekt reaguje na orientaci ke světovým stranám a hodnotným výhledům, zejména se pak snaží navázat na charakter zástavby a prostorově uzavřít přilehlé náměstí. Objekt na jedné straně navazuje na kompaktní liniovou zástavbu podél řeky, jejíž součástí je také významná budova sokolovny, na druhé straně navazuje na roztříštěnou zástavbu, jíž dominují volné štíty a proluky. Návrh se snaží citlivě propojit obě tyto části.
|
|
| |
|
|
Městská knihovna v Přerově
Odstrčilík, Viktor ; Javůrek, Radim (oponent) ; Mikulášek, David (vedoucí práce)
Projekt řeší Městskou knihovnu v Přerově a její umístění na danou lokalitu včetně návaznosti a napojení na současnou infrastrukturu. Projekt se dá rozdělit do tří částí – urbanistické řešení, architektonické řešení a technické řešení. Urbanistické řešení Území je v současné době znehodnoceno nekontrolovaným parkováním aut a přemírou komunikací. To způsobuje nejasnost fungování způsobu dopravy a kličkování chodců mezi auty. Zeleň je zde rozbita do neudržovaných a nevzhledných trávníkových ploch. Ovlivňujícím faktorem je také těsná blízkost městského okruhu, jehož důležitost se ještě zvýší, pokud se zrealizuje „průpich“ směrem k hlavnímu vlakovému a autobusovému nádraží. Za městským okruhem je s velkým odstupem pro parkoviště umístěn obchodní dům. Tím je prostor velmi otevřený. Je proto nutné se všemi těmito faktory počítat a území zkultivovat. Cílem návrhu je zkvalitnění resp. vybudování kvalitního veřejného prostoru. Budova knihovny je definována jako solitér, což je reakcí na složité a urbanisticky neuspořádané až rozbité okolí. Staví se do pozice, kdy její fasády částečně cloní hluk vznikající při dopravě. Zároveň vytváří hmotný bod na nároží, které by jinak zůstalo otevřené a nejasné. Svým odsazením vytváří prostor pro vstup a vjezd do území s jihu, které je podpořeno umístěním sochy. Komunikace jsou v území oproti původnímu stavu redukovány a zefektivněny. Směrem do severozápadního rohu přechází náměstí do parku. Ten je kompozičně stejně organický jako knihovna. Jedná se o travnatou plochu s kopečky protnutou křivkou chodníku ve stejné výškové úrovni. Architektonické řešení Tvar budovy vychází z urbanistické situace a tím definovaného požadavku solitérní budovy. Vstupním tvarem byl původně kruh, který byl formován do tvaru elipsy. Venkovní plášť je maximálně prosklený, aby bylo zajištěno propojené s venkovním prostorem a splynutí interiéru a exteriéru. S ohledem na tento požadavek je i horizontální členění řešeno tak, aby bylo spodní patro odděleno od provozu knihovny. Přízemí je vyhrazeno pro veřejné funkce a není podmíněno předplatným v knihovně. Knihovna se tedy stává kulturním centrem místa. V úrovni náměstí je možno rovnou vstupovat do budovy knihovny a využívat veškeré služby, které jsou tam nabízeny jako kavárna, čítárna denního tisku apod. Zbytek prostoru přízemí slouží pro administrativu a zásobování a je provozně oddělen od zbytku knihovny. V patře je celkový prostor pro předplatitele knihovny řešen jako jeden plynoucí a dělení podle oddělení je realizováno rozdílnými barvami koberce a světly na stropě ohraničujícími dané oddělení. Knihovna klade důraz na volný výběr. V patře jsou tři oddělení a to oddělení pro dospělé, oddělení pro děti a hudební oddělení Technické řešení Základem konstrukce celého domu jsou železobetonové sloupy s hřibovými hlavicemi. Tyto jsou v úrovni suterénu usazeny na základové desce s piloty. Na sloupech je vždy v každém patře umístěna železobetonová deska. Obvodový plášť je řešen v přízemí z větší části zasklením do hliníkových rámů, které je v místech průchodu ven otvíravé a tím propojuje venkovní a vnitřní prostor. V místě vjezdu do podzemních garáží drží fasáda tvar elipsy ale je tvořena pletivem tahokov. V patře je obvodový plášť tvořen dvojitou fasádou. Prosvětlení vnitřní dispozice knihovny je zajištěno světlíky. Zastřešení světlíků tvoří skleněný plášť pultového tvaru na ocelové konstrukci se systémem exteriérových pohyblivých stínicích prvků.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Dolkošová, Vendula ; Hrabec, Josef (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
ANOTACE Předmětem bakalářské práce je urbanistický a architektonický návrh zástavby nárožní proluky domovních bloků na území poblíž křižovatky ulic Brabansko- Malá Dlážka. Lokalita se nachází na situačně exponovaném místě poblíž nábřeží řeky Bečvy s výhledem na protější historické centrum Přerova, zároveň přiléhá k hranici ochranného pásma městské památkové zóny. Předmětná městská část představuje oblast, kde jsou soustředěny možnosti pro sportovně rekreační aktivity. Východní nábřežní území je rekreační zónou navazující na městský park a přírodní rezervaci. Západním směrem na nábřeží je rozsáhlý areál tělocvičné jednoty Sokol. Poblíž křižovatky, která je vymezena vodním náhonem bývalého mlýna, je sportovní centrum Mlýn s přilehlým parkovištěm. Zdejší lokalita je sportovně významná, je křižovatkou místních cyklistických stezek, pěších i naučných. Vzhledem k vysoké popularitě cyklistiky byla jednou z hlavních funkcí bytového domu zvolena služba cyklocentra se servisem. Pětipodlažní budova je situována jako solitér, území pozemku tvoří otevřený prostor orientovaný ke křižovatce a nábřežní komunikaci. Z architektonického hlediska představuje objekt budovy tvar jednoduché kostky s fasádou tvořenou hladkým proskleným pláštěm černé barvy. Exteriér je řešen parkovou úpravou s architektonickými prvky. Dispoziční členění budovy je zcela podřízeno základním funkcím budovy, které zhodnotí charakter lokality: bydlení, cyklocentrum, služby veřejnosti. V budově je situováno 12 malometrážních bytů, sportovní prodejna, cykloservis, prodejna pekařských výrobků s občerstvením, podzemní garáže. Hlavní nosná konstrukce je železobetonová monolitická, opláštění prosklené sendvičové s tepelnou izolací. Zakládání objektu pomocí železobetonové monolitické vany je ovlivněno vysokou hladinou spodní vody a přeložkou stávající trasy parovodu. Realizací objektu navrhovaného městského domu budou doplněny služby okolních objektů. Přerov je městem cyklistů. Hlavní ideu cyklistického centra je možno dále rozvinout. Nabízí se realizace široké sítě cyklistických stanic, sloužících jako půjčovny kol „citybike“, jejichž pohyb by byl sledován elektronicky. Podpora cyklistiky je v souladu s tendencemi redukce motorové dopravy ve městech.
|
host ::
RSS.